Sad starých odrůd
Živá učebnice přírody
Genofondový sad starých odrůd, jenž se stal nedílnou součástí Janúšovy usedlosti, vznikl jako odpověď na jednu z nejpalčivějších výzev současné krajiny – dramatický ústup starých, krajových a místně přizpůsobených ovocných stromů, které po staletí utvářely charakter Moravských Kopanic. Tyto stromy byly kdysi samozřejmou součástí hospodářství i každodenního života, nesly příběhy rodů, obcí i samotné krajiny. S jejich mizením však mizí také vůně dětství, chuť tradičního ovoce a genetická rozmanitost, která je nenahraditelnou oporou pro budoucnost.
Sad jsme založili z hluboké potřeby zachránit, obnovit a předat dál to, co bylo po generace opatrováno — staré odrůdy, jejich odolnost, rozmanitost, identitu i kulturní paměť regionu. Staré odrůdy nejsou romantickým rozmarem. Jsou genetickým bohatstvím, které vznikalo stovky let přirozeným výběrem v drsných podmínkách Bílých Karpat. Jsou odolnější vůči suchu, chladu i nemocem, mají hlubší kořenový systém, dožívají se vysokého věku a poskytují stabilní úrodu bez nároků intenzivní chemické ochrany.
Jejich plody nejsou uniformní – každá odrůda voní a chutná jinak, nese unikátní vlastnosti využitelné pro moštování, sušení, vaření povidel či dlouhodobé skladování. V době klimatických změn představují jedny z nejcennějších zdrojů genetické adaptability. Mizí-li staré stromy z krajiny, mizí také ptáci, hmyz, opylovači i tradiční hospodářská pestrost. Genofondový sad je proto i projektem obnovy biodiverzity a přirozených vazeb v krajině.
Na samotném počátku stála systematická inventarizace starých stromů Moravských Kopanic mezi obcemi Žítková na české straně a Horná Súča na straně slovenské. Pamětníci nás vedli na místa, kde rostou poslední památkáři ovocnářského dědictví – staleté hrušně, jabloně a švestky, často bez známého jména, ale s jedinečnými vlastnostmi. Z těchto stromů byly odebrány rouby, které nyní představují srdce našeho genofondového sadu. Stromy jsou vysazeny na dlouhověkých semenných podnožích, aby mohly přežít generace, stejně jako jejich předkové.
V první fázi jsme založili kořenový sad – mladé stromky určené pro budoucí roubování. Postupně vzniká sad hlavní, který bude tvořit živou sbírku desítek krajových odrůd, z nichž mnohé jsou už v krajině vzácné nebo ohrožené.
Genofondový sad je umístěn na parcele na kaplí sv. Jana Nepomuckého podél cesty, kde vytváří otevřenou krajinnou scénu – dialog mezi člověkem, tradicí a přírodou. Vysokokmenné stromy rostou v rozestupech odpovídajících tradičním hospodářským sadům, aby vytvářely volnou, vzdušnou, pastvinnou strukturu, typickou pro Kopanice.
Sad bude v budoucnu pravým venkovním muzeem odrůd. Současně zde vznikne naučná stezka pro veřejnost, zaměřená na význam starých odrůd, tradiční způsoby hospodaření, krajinu Bílých Karpat, úlohu opylovačů a biodiverzity a kulturní dědictví spojené s ovocnářstvím. Sad se stane místem vzdělávání pro školy, komunitní akce, kurzy štěpování, semináře i rodinné vycházky.
Genofondový sad není pouhou výsadbou. Je vizí živé krajiny, která se nebojí dívat zpět, aby mohla jít kupředu. Každý strom je příběhem, který má pokračovat. Ovoce ze sadu bude využíváno při moštování, sušení, vaření povidel a při vzdělávacích programech. Sad je tedy nejen krajinářským prvkem, ale i funkčním hospodářským prostorem — stejně jako tomu bývalo dříve.
Tímto projektem naplňujeme poslání spolku Janúšovja: Zachraňovat rozmanitost, obnovovat kulturní krajinu a předávat moudrost předků tak, aby z ní mohli žít i ti, kteří přijdou po nás.
