Slivoň
Trnka malá
Vzácný lokální typ slivoně dochovaný v tradiční ovocnářské krajině Bílých Karpat. Vytváří drobné kulovité až krátce oválné, tmavě modré plody s výrazným světle modrým ojíněním, které rostou často v početných shlucích. Odrůda představuje cennou součást dosud málo prozkoumaného genofondu tradičních slivoní Moravských Kopanic.
PŮVOD: Přesný původ není znám. Jde pravděpodobně o starý místní genotyp slivoně pocházející z oblasti Bílých Karpat a Moravských Kopanic. Název „trnka“ je v moravských nářečích tradičně používán také pro kulturní švestky a další slivoně, nikoli pouze pro botanickou trnku obecnou (Prunus spinosa). Označení „malá“ sloužilo k rozlišení od jiných místních trnek podle velikosti plodů.
RŮST: Podle dochovaného matečného stromu jde o stromovou slivoň středního vzrůstu s poměrně hustou, široce rozloženou až nepravidelně kulovitou korunou. Kosterní větve jsou bohatě rozvětvené a nesou velké množství krátkého plodonosného obrostu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: Nejsou známy. U tohoto lokálního genotypu zatím nebyla spolehlivě ověřena samosprašnost ani vhodní opylovači.
PLODNOST: Velmi dobrá až vysoká. Charakteristické je nasazování většího množství plodů v hustých shlucích na krátkém plodonosném obrostu. Přesné údaje o pravidelnosti plodnosti zatím nejsou k dispozici.
PLODY: Drobné, převážně kulovité až krátce oválné, poměrně pravidelné. Velikost přibližně na 20–25 mm. Slupka je v plné zralosti tmavě modrá až modrofialová a velmi výrazně překrytá světle modrým voskovým ojíněním. Plody vyrůstají jednotlivě i v charakteristických hustých shlucích.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září.
VYUŽITÍ: Historické využití tohoto konkrétního genotypu zatím není doloženo. U podobných místních drobnoplodých slivoní lze předpokládat využití k přímému konzumu, vaření povidel, sušení a zejména do ovocných kvasů.
STANOVIŠTĚ: Dochování starého plodícího stromu v tradičním extenzivním sadu svědčí o dobrém přizpůsobení místním podmínkám Bílých Karpat. U podobných krajových slivoní lze očekávat vhodnost pro extenzivní sady, zahrady, meze a krajinářské výsadby. Tradiční moravské „trnky“ byly často pěstovány právě na mezích mezi poli, kde se množily také vegetativně pomocí odkopků.
ODOLNOST: Pro tento konkrétní genotyp nejsou údaje o mrazuvzdornosti, šarce ani dalších chorobách odborně ověřeny. Jeho dlouhodobé přežívání a plodnost v extenzivních podmínkách však svědčí o dobré adaptaci na místní prostředí.
Konzumní zralost
Srpen–září
