Slivoň

PŮVOD: Přesný původ není znám. Název Okrúhlica patří ke starým lidovým názvům kulatoplodých slivoní na Slovensku. Jazykové prameny jej dokládají zejména v západoslovenských a jihostředoslovenských nářečích. Samostatná Okrúhlica je doložena také jako tradiční odrůda Kopaničářského regionu a odborné materiály uvádějí její regionální výskyt v oblasti Javorníku a Strání v Bílých Karpatech. Na Slovensku je znám také příbuzný či totožný typ označovaný jako Považská okrúhlica. Bez genetického nebo podrobného pomologického porovnání však nelze oba názvy bezpečně ztotožnit.

RŮST: Přesná pomologická charakteristika místního bělokarpatského typu není v dostupné literatuře zachycena. Podle dochovaných stromů jde o životaschopnou krajovou slivoň vytvářející středně velké až větší koruny. Strom na fotografii má poměrně vzpřímený, hustě větvený habitus a zdravé olistění. U starých krajových typů lze předpokládat dobrou přizpůsobivost místním podmínkám.

OPYLOVACÍ POMĚRY: Pro místní Okrúhlicu nebyly spolehlivě popsány. 

PLODNOST: Podrobné údaje pro bělokarpatský typ nejsou dostupné. U Považské okrúhlice jsou uváděny stabilní úrody a celková nenáročnost, což může být vodítkem, nikoli však jistým údajem pro náš konkrétní genotyp.

PLODY: Kulaté až krátce oválné, podle fotografie spíše menší až středně velké. Slupka je tmavě modrá až modrofialová a překrytá výrazným světle modrým voskovým ojíněním. U tradiční Považské okrúhlice je popisována žlutavá, pevná, šťavnatá a aromatická dužnina. Kopaničářské prameny naopak u místní Okrúhlice zmiňují dužninu měkčí a dobrou odlučitelnost od pecky. Právě tuto vlastnost bychom mohli u vašeho stromu při sklizni snadno ověřit.

DOZRÁVÁNÍ: Pravděpodobně během srpna až začátku září podle polohy a konkrétního místního genotypu. 

VYUŽITÍ: Univerzální. Plody lze využívat k přímému konzumu i tradičnímu zpracování, zejména na povidla, zavařeniny, kompoty a ovocné destiláty. 

STANOVIŠTĚ: Odrůda je spojena s tradičním pěstováním v kopcovité krajině západního Slovenska a Bílých Karpat. Nenáročná na půdní podmínky a vhodná i do severnějších a klimaticky drsnějších oblastí. U místního bělokarpatského typu lze vzhledem k jeho dlouhodobému přežívání v krajině předpokládat dobrou adaptaci na místní podmínky.

ODOLNOST: Silně mrazuvzdorná a dobře odolná vůči šarce. Samotné dochování starých stromů v krajině Bílých Karpat svědčí přinejmenším o dobré ekologické adaptaci místního genotypu.

Konzumní zralost

Srpen–září