Slivoň

PŮVOD: Přesný původ není znám. Jde o starý krajový typ špendlíku, nikoli o standardizovanou registrovanou odrůdu, ale o místní genotyp či skupinu blízce příbuzných genotypů uchovávaných tradičním vegetativním množením.

RŮST: Přesné údaje pro tento konkrétní genotyp nejsou v odborné literatuře dostupné. Podle pozorování starých špendlíků vytvářejí stromy spíše středně velké koruny; v některých lokalitách se mohou vyskytovat i v keřovitější podobě. Dochovaly se staré i mladší stromy, což svědčí o dlouhodobém místním množení.

OPYLOVACÍ POMĚRY: Nejsou spolehlivě doloženy. U tradičních špendlíků se mohou opylovací vlastnosti jednotlivých krajových typů lišit. U některých populací bylo dokonce místními pěstiteli pozorováno zhoršení plodnosti, které dávali do souvislosti se zmizením vhodného opylovače. 

PLODNOST: Podle historických pozorování byly tradiční špendlíky velmi plodné, jednotlivé lokální typy se však mohou výrazně lišit. Pro Špendlík pozdnější nejsou přesné údaje o nástupu a pravidelnosti plodnosti doloženy.

PLODY: Na poměry špendlíků poměrně velké, dosahující přibližně 20 g. Zbarvení je nápadné, oranžové až oranžovočervené, čímž se tento typ výrazně odlišuje od známějšího Špendlíku žlutého. Chuť je aromatická, sladká až navinule sladká, podle dochovaného pozorování však méně sladká než u některých ranějších špendlíků.

DOZRÁVÁNÍ: Pozdnější než u běžného Špendlíku žlutého. Zatímco žluté špendlíky zpravidla dozrávají od konce července do začátku srpna, tento lokální typ dozrává koncem srpna až začátkem září, přičemž konkrétní termín výrazně ovlivňuje nadmořská výška a průběh počasí. U špendlíků ve výšce kolem 550 m bylo zaznamenáno zrání přibližně na konci prázdnin.

VYUŽITÍ: Plody jsou vhodné k přímému konzumu i tradičnímu domácímu zpracování – na zavařeniny, povidla, kompoty, pečení a pravděpodobně také k výrobě ovocných destilátů. U tohoto konkrétního genotypu však podrobné historické údaje o způsobech zpracování nejsou dochovány.

STANOVIŠTĚ: Podle míst historického výskytu lze předpokládat dobrou přizpůsobivost podmínkám ve vyšších polohách. Dochování ukazuje schopnost růst a plodit i přibližně kolem 500–600 m n. m. To je zajímavá vlastnost pro genofondové a krajinářské výsadby ve vyšších polohách.

ODOLNOST: Pro Špendlík pozdnější nejsou spolehlivé údaje o mrazuvzdornosti ani odolnosti vůči šarce a dalším chorobám dostupné. Samotné dlouhodobé přežívání starých stromů v tradiční krajině však naznačuje dobrou adaptaci na místní podmínky. 

Konzumní zralost

Srpen–září, s hlavním obdobím pravděpodobně konec srpna až začátek září.