Hrušeň
Amanliská
Stará francouzská pozdně letní odrůda hrušně ceněná pro pravidelnou plodnost, nenáročnost a výbornou chuť plodů. Vytváří středně velké, baňaté hrušky se šťavnatou máslovitou dužninou sladké, jemně kořenité chuti. Díky své spolehlivosti a dobré odolnosti vůči strupovitosti patří mezi tradiční odrůdy vhodné pro historické sady i extenzivní pěstování.
Původ
Odrůda pochází z Francie, z okolí obce Amanlis. Vznikla koncem 18. století jako náhodný semenáč a postupně se rozšířila do mnoha evropských zemí.
Růst
Strom roste zdravě a bujně. Vytváří vysokou kuželovitou korunu, která se s přibývajícím věkem pod tíhou úrody rozkládá do širokých oblouků. Ve školce mívá poněkud křivý růst, dobře však prospívá i na kdoulové podnoži.
Plodnost
Do plodnosti nastupuje poměrně brzy a následně plodí pravidelně a bohatě.
Plody
Plody jsou středně velké, baňaté až mírně protáhlé a tvarově velmi vyrovnané. Slupka je zelenožlutá, hladká, místy jemně rzivá, s drobnými hustými lenticelami a na osluněné straně bývá překrytá jemným červeným líčkem. Dužnina je bělavá až nazelenalá, měkká, máslovitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, jemně kořenitá a velmi příjemná.
Zrání
Plody se sklízejí začátkem září. Konzumní zralosti dosahují přibližně po týdnu skladování a poté rychle přezrávají. Pro zachování nejlepší chuti je vhodné sklízet je včas.
Využití
Odrůda je vhodná především k přímému konzumu, ale také k přípravě moštů, destilátů a dalšímu kuchyňskému zpracování.
Stanoviště
Nejlépe prospívá na slunných, chráněných stanovištích s dostatkem vláhy. Dobře se jí daří i ve vyšších polohách, nesnáší však silně větrná místa ani dlouhodobé sucho. Na půdu není příliš náročná a dobře roste i v méně úrodných půdách.
Odolnost
Dřevo je středně mrazuvzdorné, květy dobře odolávají jarním mrazům. Odrůda je přirozeně odolná vůči strupovitosti a při běžném pěstování bývá zdravá.
