Hrušeň

Dielova máslovka

Stará belgická zimní odrůda hrušně, která si získala oblibu díky mimořádně velkým plodům, jemné máslovité dužnině a výborné chuti. Patří mezi nejcennější historické zimní hrušně a při vhodném stanovišti poskytuje pravidelně vysoké úrody. Její zlatožluté plody s jemnou muškátovou vůní dozrávají během pozdního podzimu a při správném uskladnění vydrží až do ledna.

Původ

Odrůda pochází z Belgie, kde byla kolem roku 1800 nalezena jako náhodný semenáč panem Meurisem, ředitelem školek slavného pomologa Jeana-Baptista van Monse u Vilvoorde mezi Bruselem a Mechelenem. Byla pojmenována na počest německého pomologa Augusta Friedricha Adriana Diela. Známá je také pod názvy Kočíčí hlava nebo Císařská.

Růst

Roste bujně a vytváří vysokou, úzce pyramidální korunu. Kosterní větve vyrůstají vodorovně, zatímco plodonosné větévky se pod tíhou bohaté úrody elegantně sklánějí. Stromy jsou dlouhověké a při vhodných podmínkách dosahují značných rozměrů.

Plodnost

Do plodnosti nastupuje přibližně šestým rokem po výsadbě. Plodí pravidelně a poskytuje vysoké výnosy velkých plodů.

Plody

Plody jsou velké až mimořádně velké, běžně váží 180–250 g, výjimečně mohou přesáhnout i 600 g. Mají baňatý, často nepravidelný tvar a u velmi velkých plodů bývá jedna polovina výrazně mohutnější. Slupka je nejprve světle zelená, později zlatožlutá, jemně lesklá, pokrytá výraznými hnědými lenticelami a příjemně voní po muškátu. Dužnina je bílá, jemná, máslovitá, velmi šťavnatá a rozplývavá. Chuť je výborná, sladkokyselá, jemně kořenitá. V chladnějších nebo méně příznivých polohách mohou být plody mírně trpké.

Zrání

Sklízí se na přelomu září a října. Konzumní zralosti dosahuje během listopadu a při vhodném skladování vydrží až do Vánoc, někdy i do ledna.

Využití

Je ceněna především jako stolní hruška, vhodná také k výrobě moštů, džemů, destilátů i dalšímu kuchyňskému zpracování. Plody jsou citlivější na otlaky a při dlouhodobém skladování v chladírnách mohou hůře snášet manipulaci.

Stanoviště

Nejlépe prospívá na slunných a chráněných stanovištích s hlubokou, hlinitou a dostatečně vlhkou půdou. Dobře se jí daří i ve vyšších polohách, pokud jsou teplé a chráněné před větrem. V chladných a zamokřených lokalitách bývají plody méně kvalitní a zvyšuje se riziko výskytu strupovitosti.

Odolnost

Dřevo je středně mrazuvzdorné, květy jsou na mráz citlivější. Odrůda je poměrně odolná vůči většině běžných chorob, středně odolná proti strupovitosti a může být náchylnější k úpalu listů.