Hrušeň
Hýl
Vzácná stará krajová odrůda hrušně pocházející z Bílých Karpat a úzce spojená s tradičním ovocnářstvím Moravských Kopanic. Historicky je doložena zejména ze Starého Hrozenkova, Vyškovce a Vápenic. Plody dozrávají v září a tradičně byly ceněny především k sušení. Hýl představuje jednu z málo známých místních odrůd, které jsou cenným pozůstatkem mimořádné ovocnářské rozmanitosti Bílých Karpat.
PŮVOD: Česká republika, Moravské Kopanice v Bílých Karpatech. Stará místní krajová odrůda doložená ze Starého Hrozenkova, Vyškovce a Vápenic. V odborných pramenech je uváděna pod názvem Hýl, případně nářečním označením Hýle. Standardy ovocných výsadeb ji řadí mezi místní odrůdy Bílých Karpat.
RŮST: Roste bujně a tvoří dlouhověké vysokokmenné stromy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: Nejsou doloženy. Pravděpodobně cizosprašná jako převážná část starých evropských hrušní; konkrétní vhodní opylovači nejsou známi.
PLODNOST: Spolehlivé údaje o nástupu, pravidelnosti a intenzitě plodnosti nejsou v dostupných odborných pramenech uvedeny.
PLODY: Středně velké, výrazně hruškovité až široce kuželovité, v dolní části nápadně baňaté, směrem ke stopce výrazně zúžené. Stopka je dlouhá, štíhlá, mírně prohnutá. Slupka je v době zralosti zelenožlutá až žlutá, posetá množstvím drobných lenticel, kolem stopky místy lehce rzivá.
DOZRÁVÁNÍ: Září.
VYUŽITÍ: Tradičně především sušení.
STANOVIŠTĚ: Odrůda je historicky spojena s kopcovitou krajinou Moravských Kopanic – Starým Hrozenkovem, Vyškovcem a Vápenicemi. Její dlouhodobé pěstování v tomto prostředí svědčí o adaptaci na podmínky Bílých Karpat. Přesnější nároky na půdu, vláhu a expozici nejsou doloženy.
Konzumní zralost: září.