Hrušeň
Krvavka velká
Vzácná stará odrůda hrušně s nápadně červenými plody a krvavě zbarvenou dužninou, dochovaná mimo jiné také v Bílých Karpatech. Středně velké až větší hruškovité plody mají zelenožlutou slupku téměř překrytou červeným líčkem a osobitou sladkou až sladkokyselou chuť s charakteristickým aroma připomínajícím tropické ovoce. Krvavka velká patří k největším a nejtrvanlivějším ze starých krvavek a představuje pozoruhodnou součást historického genofondu českých a moravských hrušní.
PŮVOD: Přesný původ není znám. Za pravděpodobnou oblast původu je považováno území dnešní České republiky. Odrůda byla v minulosti zřejmě poměrně široce množena školkami, přesto zůstala v klasické pomologické literatuře téměř nepovšimnuta.
RŮST: Středně bujný. Vytváří jehlanovité koruny, které se ve vyšším věku rozšiřují a jejich větve mají sklon k převisání. Mladé letorosty jsou nápadně načervenalé, listy bývají plstnaté. Na fotografii vašeho matečného stromu je dobře patrný mohutný habitus staré vysokokmenné hrušně s vysoko nasazenou, širokou a nepravidelnou korunou.
OPYLOVACÍ POMĚRY: Cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy. Schopnost odrůdy působit jako opylovač není dostatečně ověřena. Podle doby kvetení mohou přicházet v úvahu například Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka nebo Salisburyova.
PLODNOST: Do plodnosti vstupuje poměrně pozdě, někdy až po deseti letech od výsadby. Plodnost bývá středně vysoká až velmi vysoká, ale má sklon ke střídavosti; po roce mimořádné úrody může následující rok prakticky vynechat.
PLODY: Středně velké až větší, baňaté až pravidelně hruškovité, směrem ke stopce výrazně zúžené. Stopka je poměrně dlouhá a štíhlá. Slupka je drsnější, v základní barvě zelenožlutá až žlutá, ale značnou část povrchu překrývá nápadné karmínově až hnědočervené líčko. Místy se objevuje jemná rzivost.
DUŽNINA: Středně tuhá, křupavá až hrubší, spíše méně šťavnatá. Nejnápadnějším znakem odrůdy je její krvavě červené až červeně žilkované zbarvení. Právě podle červené dužniny získala celá skupina těchto hrušní označení „krvavky“.
CHUŤ: Příjemně sladká až sladkokyselá, osobitá, s charakteristickou aromatickou příchutí připomínající tropické ovoce. Právě chuť patří k nejzajímavějším znakům odrůdy. Martin Lípa ji charakterizuje jako velmi sladkou hrušku vhodnou zejména pro děti.
VYUŽITÍ: Výborná k přímému konzumu. Díky nápadně červené dužnině je mimořádně zajímavá také na sušení, pečení, povidla, džemy, pyré a mošty, kde se může projevit její neobvyklá barva.
STANOVIŠTĚ: Preferuje slunná a teplejší stanoviště a hluboké, výživné, hlinité půdy. V horších půdních podmínkách může plodnost výrazně kolísat. Snáší i větrnější stanoviště. Výskyt starých stromů v Bílých Karpatech zároveň dokládá schopnost dlouhodobého pěstování i v karpatské kulturní krajině.
ODOLNOST: Ve dřevě silně mrazuvzdorná, květy jsou vůči mrazu citlivější. Uvádí se vyšší odolnost vůči strupovitosti a střední odolnost vůči monilióze; na nevhodných stanovištích se však strupovitost může objevit.
KONZUMNÍ ZRALOST: září–říjen
