Jak vznikl název Janúšova usedlost?
V kopaničářském nářečí – a vůbec v nářečích východní Moravy a Slovenska – se běžně užívala tzv. „prjézviska“ (někdy také „príezviska“ či „přjezviska“). Nešlo o oficiální příjmení, ale o rodové označení nebo přezdívku, která odlišovala jednotlivé větve rodin v rámci vesnice.
Tato jména často vznikala z křestního jména předka, z jeho povolání, vlastností nebo místa, odkud pocházel. A zatímco podle jména v křestním listě byste se v kraji těžko někoho doptali, „prjézvisko“ bylo klíčem k tomu, kdo je kdo a kde „bývá“.
Tato rodová jména byla živou součástí místní identity a fungovala jako ústní mapa vztahů a příběhů – kdo ke komu patří, odkud je, jaký je jeho původ.
A jak je to u nás?
V polovině 19. století tu hospodařil Jan – a po něm jeho syn, rovněž Jan. A tak se začalo říkat, že „tady bývajú Janúšovja“. A toto jméno přetrvalo až do dnešních dnů.
My ho přijímáme s pokorou a úctou jako odkaz místa, příběh lidí, kteří tu žili před námi – a neseme jej dál.